Norsko 2017

Noc na letišti v Oslu. Spalo se suprově, jen ti lidi ráno byli celkem otravní:D...Ráno nám jede vlak přímo z letiště, tak co bychom si nepřispali:D.

2.9. No jenže ráno se na odjezdové ceduli objevil nápis TRAIN CANCELLED:D. Nikdo nic nevěděl, nikde žádná informace. Nakonec jsme ukecali pruvodčího uplně jinýho vlaku, aby nás odvezl alespon kousek na tuto vlakovou stanici, kde právě ted stojíme:D...

Tam se nás ujali pracovníci norskejch drah a za chvíli pro nás přijel autobus:D...Kuba s Matějem seděj vzadu po tom co jim nějakej děda ve předu sdělil, že jsou příliš hluční:D

V Donbasu jsme přestoupili do tága, které nás dopravilo až do Bjorli. Hned jsem tu využil jakousi předvolební akci a vyžebral jsem kafe pro všechny:D. Stoíme před místním outdoor shopem, kde jsme kupovali bomby...

Bomby dokoupeny, za chvíli vyrážíme. Čeká nás stoupání, tak se nám moc nechce:D

Tak a oficiální startovní fotka treku....

Stoupalo se podel krásného potoka březovým lesem...

Občas jsme plánovaně sešli z cesty, abychom si pak museli přeskočit otok:D

Kubova fotka, kterou jsme mu museli vyfotit z různých úhlů a pozic....do ted nevím proč:D

Zhruba od výšky 1000mnm stromky zmizely...

Svačinová pauza u potoka a komár si právě užívá super počasí:D

Jezero Bovervatn

Opět nějaký ten potok..

Dostoupali jsme až do výšky cca 1300mnm. Po cestě bylo spousta jezírek. Že budem spát právě u tohohle jsme si rozhodli losem:D

Slunce zapadlo, vyšel měsíc a k našemu údivu...

....zhruba kolem půlnoci, když už jsme šli skoro spát se nám ukázala polární záře:))...Sice nebyla zdaleka tak silná jako před rokem v Laponsku, ale bylo to super:D

Selfie s polární září...fotim to z ruky, takže je pochopitelně hodně rozmazaná:D. Záře byla hodně daleko a nízko, ale stejně jsme to minimálně pul hodiny museli sledovat...zase super zážitek..

3.9. Ráno bylo opět nádherně...

Vyrážíme...

Čeká nás sestup na úpatí kaňonu řeky Aura.

Tohle počasí v Norsku??? To jako fakt?:D

Dole u jezera byla bouda, kde jsme využili toho, že tam někdo nechal lahev Jagermeistera a dali krátkou pauzu:D

Jsme po obědě a dáváme zaslouženou pauzu:D...tento den byl pro takovéto pauzy úplně předúrčen:D

Blížíme se ke kaňonu....Je to vlastně konec fjordu, kde už ale není moře...Už se všichni těšíme na Jettegryter:D...

A to je on:D Jettegryter:D...O Jettegryterech toho moc nevíme, ale zaručeně víme, že toto byl ten nejlepší jettegryter, kterej jsme v Norsku viděli:D

Vyhlídka na kaňon...Super místo. Všemožně jsme se tam pofotili. Kuba s Matějem si dokonce sedali s nohama přes okraj:D

Dál se šlo podél kaňonu skoro až k přehradě Aursjoen. No a tady jsme postavili stany:D

Západ, my jsme po jídle a stejně jako včera začínáme likvidovat zásoby alkoholu:D

Komárovi evidentně obzvlášť chutná:D

Kuba s Matějem.....

Nutno říct, že jakmile slunce zapadlo, tak už tak teplo nebylo a bylo nutný na sebe obleci téměř vše co jsme měli...

4.9. Ráno.

Cesta k přehradě...

Tak a už se blížíme k přehradě...dnes bylo pořád ještě pěkně, i když to docela foukalo...

Stojíme na hrázi....Vítr dělal na vodě vlny jak na moři:D

Aursjohytta....Bohužel ale zavřená...

Dál jsme šli kousek podel přehrady kde byly nádherné chatky...hned bych jednu bral... Tady nad tou chatou je zamaskovaná Enterprise..

Pauza na oběd...Fouká jak hovado a tak se schováváme v roští:D

Míra a jeho oběd.

Opět se začalo trošku stoupat...

Vody bylo všude dost...nikdy jsme nemuseli mít víc vody než pul lahve...

Turistické cesty v Norsku jsou dobře značené. Většinou se jde po kamenných mohylkách do kterých je vsazen kámen s červenou čárou...Na naší cestě ale byly červené "téčka"..

Norská kachna!!:D

Jak by řekl Wabi Ryvola - země kde roste jen lišejník, jenom mech a lišejník..

Turistické značení bylo občas potřeba opravit:D

Objevili jsme tu tento přístřešek...

Vevnitř útulno:D...v případě nouze super:))

My ale jdeme dál...ještě kousek:)

Stany máme pěkně u jezera asi 1350 mnm vysoko....Ta hora naproti má bezmála 1800. Při ochraně přípravy grogu před větrem mi tu Komár propálil karimatku:D

5.9. Start!!:))

Po chvíli opět klesáme k řece Grovu u které se nachází Grovudallshytta.

My a výhled do údolí...Grovudalshytta je někde pod námi..

Sestup..

Vyrušili jsme tam tuto ovci...vypadala ztraceně...

Usedlost u Grovudalshytty:D...Všiměte si norské klasiky - porostlé střechy trávou...

No a Grovudalshytta....Checkpoint:D

Jedná se o samoobslužnou chatu, kde se dá za cca 1000kč i přespat, posedět u krbu a podobně. Obvzlášt v zimě to musí mít kouzelnou atmosféru...My jsme to tu využili na poobědový odpočinek:)))

Po tom co jsme našli mojí odlítlou karimatku:D, pokračujem dále údolím proti proudu řeky.

Fouká a tahle lávka se až moc klepala:D

Opět jakási usedlost s dobytkem:)

Stoupáme proti proudu...Trochu mrholí, divoká krajina...super..

Občas se šlo březovým lesíkem, který nás alespon na chvíli uchránil před větrem.

Nádherné místo...

No a někam tam nahoru se jde...

Ale my jdem dál podél řeky Grovu...

Po tom co jsme opět vystoupali zhruba do výšky 1100mnm začalo pěkně pršet:))

Jedno z jezer na řece...

Chčije a tak dáváme sváču ukryti v roští:))

Cesta nás vede až k pramenům řeky Grovu a k ledovci, který je zhruba 1450 metrů nad mořem.

Společná fotka u ledovce...Naštěstí se dal obejít.

Stoupáme až uplně nahoru:D...

vítr jak hovado a chčije...Tehle večer byl brutální...Totálně jsme promokli a místo na spaní našli až za tmy. Prostě welcome to Norway!!!!:D

6.9. Místo kde jsme spali...Kameny za náma nás alespon trochu kryly před větrem. Kolem stanů jsme pro jistotu ještě večer postavili větrné zábrany z kamení...

Ráno už to bez pláštěnek nešlo:))...Nebo šlo:D, ale pláštěnka příjemně navyšovala komfort:D

Prší, fouká, je zima....jojo..Tak to máme rádi:D

Jezera a hory všude kolem nás:)

Nízké mraky a modrozelená voda....dohromady to na mě působilo tak nějak magicky..

Stany rozděláváme v závětří, které objevil Míra. Místo tam bylo akorát tak na dva stany..Jsme zhruba 1500 metrů nad mořem a hora nad námi - Larstinden má 2108 metrů. Dalo by se říci, že je to předvrchol Snohetty - nejvyšší hory této oblasti.

Tento večer jsme dopili poslední zbytky alkoholu:D...

Jojo...mám rád tyhle večery. Mimochodem, tam nahoru zítra jdem.

7.9. A my pokračujem dále...samozřejmě nahoru až do mraků:))

Všude kolem nás jsou nádherné hory....To kdyby jste si náhodou nevšimli:D:D

Odbočku kolem těchto vysokých mlhou zahalených kopců jsem si vymyslel já....Viděli jsme sice hovno, ale tak nějak toho nelituju:)). Moje odbočka měla ale ještě jeden důvod...

....

....Tady je....Snoheim. Jediná otevřená "restaurace" na naší trase...

Takže jsme si dali pivko, kolu, horkou čokoládu, sendviče, kafe....prostě co kdo chtěl. Ale hlavně jsme tu mohli uschnout:)))

Pohoda na Snoheimu:D

8.9. je ráno a nás dnes čeká nejvyšší hora celého národního parku - Snohetta (2286mnm)

Takže hned ráno pěkně z ostra stoupáme...Kameny klouzaly jak prase, byla mlha ale bylo to super:D

Batohy jsme si nechali na rozcestí kolem kterého se budem vracet...Už budem nahoře:))

Snohetta - česky Sněžka má narozdíl od naší Sněžky sněhovou čepici celoročně...Zamnou je jakési cosi z dob, kdy horu i její okolí využívali vojáci...

Na vrcholu se nám dokonce na chvíli roztáhly mraky...Matěj je asi jedinej, kterej kdy vystoupal na tuhle horu v adidaskách a adidas bundě bez jakéhokoliv vodního sloupce:D...Ještě ho hřeje mládí no:D..

A bylo vidět opravdu hodně daleko..

Společná fotka na vrcholu Snohetty (2286 metrů nad mořem)....Jsme tam a v těch podmínkách to byl kurva výkon:))

Podivná stavba na vrcholu...

Komár tu nechal vzkaz dalším generacím:D:D...

Fotka s krásným výhledem na Snohettu, která je jak vidíte přímo za námi!!:D...Mimochodem minutu ticha za kubovo GPS, které zůstalo někde v kamenech Snohetty....

Sestoupili jsme až k chatě Reinheim, kde byl v plánu oběd...

Bavíme se tu pozorováním místního nora...

NP Dovrefjell je znám především jednou věcí....žijou zde pižmoni...A toto, to by mohla být stopa jednoho z nich!!:))

Občas se v dáli před námi mihlo cosi podivného, velkého, černého...že by opravdu?? že bychom měli takové štěstí??

Tady bych chtěl žít...

Že by opravdu pižmoň??? Nic jiného tak velkého tu nežije...

Časem jsme si všimli, že každou chvíli se někde v dáli objevil pižmoň...Ale tak daleko, že jsme viděli jen černou skvrnu na kopci.... Matěj s Kubou už z toho blbnou a sami se mění v pižmoně:D

Stany postaveny, usušeny a my pujdem spát....ale pižmoni jsou všude kolem...Nezaútočej v noci na nás??:D

9.9. Je ráno...Ujdem asi 4 km a v tu chvíli se to stalo...

Přímo u cesty, kousek od nás...Jsou tu. Pižmoni...

Dokonce celá rodinka...Pižmoni jsou známí svou útočnou povahou. Nemělo by se k nim přibližovat na méně než 200 metrů.

Míra má naštěstí pořádnej zoom, tak jsme blíž chodit ani nemuseli. Byl to zážitek....

Blížíme se na konec celé trasy - do Kongsvollu...

Hospoda nikde žádná, tak jsme si jídlo uvařili v čekárně místního nádraží. V levo sedí nor, kterej se tam k nám přidal:))

Závěrečná fotka....Trek máme za sebou...

Míra tu šlápnul do hovna, roznosil to po celym nádraží a tak to tady čistí:D:D...

Matěj a jeho oblíbená lavička:D:D

Z čekárny vyhlíží vlak Komár...Když tu náhle ve vedlejším okně...

....Ano, je to ona!!! Babka z Mrazíka:D...Kdo by to byl řekl, že teď Bydlí v Kongsvollu na nádraží:D...

Pohodlná cesta vlakem...

A opět noc v Oslu na letišti.

Poslední fotka už je z ČR...z hospody kousek od Ruzyně...