Rumunsko 2013 2013
26.6.2013 - 11.7.2013
Již tradiční letní trek po horách, tentokrát v Rumunsku, hned přes tři pohoří Cernei, Godeanu a Retezat. Sešla se nás celkem hojná grupa já (Míra), Komár, Ohr, Anet, Kuba, Ondra, Jana, Ivča a Radek. Busem jsme vyrazili z Prahy do Temešváru...
V Temešváru čekáme na na vlak který nás odveze pod kopečky do města Baile Herculane.
Toalety ve vlaku opravdu stáli za to, zlaté ČD:-D
Po příjezdu do Baile Herculane začlo pršet, tak čekáme u piva na lepší počasí.
Startovní foto, již po dešti. Najít cestu do lesů na kopec nám zabralo asi 1,5 h, takže jsme vyarážili skoro za šera, jelikož turistické značky jaksi nebyli.
Nakonec jsme našli takovýto pěkný plácek, ale Radek už večer po tmě nechtěl jít tak spal asi 300 m zpět po cestě:-D
Všude po stromech byli vyryté zvláštní nápisy BECU, asi náký místní slavný dobyvatel hor:-D
Jedno z prvních mnoha stád ovcí.
Místní domorodec. Tady se Radek s Ivčou ztratili či co a asi 2 hodiny jsme na ně museli čekat.
Ale nakonec nás našli a všici jsme štatní:-D
První dva dny jsme trochu bloudili, jelikož cest a značek bylo pomálu. Ale kluci už vymysleli kudy dál...
...směrem na první z vrcholů - Arjana.
Večer došlo i na buřty a ohýnek:-D
Další den nás čekalo stoupání na Arjanu.
Občas to bylo trošku horolezení, i když to moc nevypadá.
První dobyvatelé Arjany 1514 m.n.m.
Další dobyvatelé tohoto záludného vrcholu.
Po dvou dnech první pořádný pramen, spíš teda pítko pro ovce, ale to nám nevadilo:-D
Tento pes tam zůstal nehybně stát několik minut i po odchodu všech ovcí, asi z nás byl mimo:-D
I prasata tam měli.
Spaní na hřebeni kde krapet foukal vítr a někteří měli problém postavit stan:-D
Někteří měli ještě větší problém:-D
Ale nakonec nikdo neodletěl:-D
Další den jsme se setkali s opravdovými hlídači stád, tito psi nás málem rozcupovali:-D
Naštěstí bylo pořád na co koukat (sousední hřeben Cernei).
Kuba vylepšuje mohylku.
Radek s Ivčou se zrdželi a opět byli málem rozcupováni psi.
Nakonec nás dohnali znovu, ale to jsme si udělali menší ležení a to už se asi báli.
Aby toho nebylo málo, ještě přišli koně z hor:-D. Ale ty jen oblízali pár šutrů a šli si po svých.
Asi větrání...:-D
Ondra to radši zalomil:-D
Západ slunce.
Většina šla ráno po hřebeni dál a někteří šli do údolíčka za vidinou vody a hle...čekal nás takovýto pěkný pramen.
Když už, tak už, pořádná hygiena intimních partií:-D
Náš další cíl Vf. Godeanu (vlevo).
Mráček.
Vf. Godeanu 2 229 m.n.m.
Následoval sešup asi o 200 výškových metrů níž do sedýlka.
Kde byl pěkný plácek na nocování.
S výhkedem na Lake Godeanu.
Večerní popíjení gročku.
Druhý den začal poněkud nevlídně.
V těchto místech jsem se dočetl, že se dá snadno ztratit hlavně mlze. A taky že jo:-D. Naštěstí díký Kubové GPS jsme si zašli cca 200 m a vratili se na správný hřeben...
...kolem jezera Scarisoara.
Opět se začíná smrákat...
...a přichází asi hodinový chcanec.
Po dešti se udělalo pěkně a mohli jsme zdolat další vrchol.
A otevřel se nám výhled na pohoří Retezat.
Kuba měl nadbytek tekutin, tak jsme čepovali od něj.
Další den byl asi jeden z nejhezčích. Procházeli jsme malým Retezatem s bílímy skalisky všude kolem.
Jana si to štramáduje a Ivča se válí po zemi, asi pauzen machen:-D
Parta Hic:-D
Již tradiční odpolení deštík.
Sedlo Saua Plaiul Mic 1 879 m.n.m. s výhledem na Vf. Peleaga (vpravo) a Vf. Retezat (uprostřed). Poté následoval sestup asi 300 m dolů do chaty Buta.
Po cestě jsme potkali místního pastevce.
Cabana Buta 1 580 m.n.m.
Pořádně jsme se občerstvili a napili.
Pak jsme si nechali nalít jejich 'malého' panáka neznámého původu:-D
Ale bylo po něm pěkně veselo:-D
Vskutku bylo:-D
V noci jsme se nákým záhadným způsobem dostali na tuto louku asi 600m od chaty Buta, kde bylo ofiko tábořiště. Po cestě jsem ztratil návleky a vzteky jsem si ohnul holy, naštěstí jsem je ráno našel:-D
Opět sedlo Saua Plaiul Mic, kde se dělíme na dvě půlky. Jedna jde zkratkou a zbytek si jde obejít nejvyšší vrcholy Retezatu.
Pauza druhé půlky někde v ůdolíčku.
Hřebýnek.
Celkem hluboké údolí v povzdálí.
Bouřka nás chytla na takovém pěknám hřebínku, základ byl mít nohy u sebe kvůli bleskům:-D Já někde za šutrem vykonávám velkou potřebu, nic moc zažitek:-D
Jelikož jsme se báli dalšího deště tak jsme na to šlápli a rozdělili jsme se. Vf. Papusa 2 508 m.n.m.
Chvíli po nás další dobyvatelé Vf. Papusi.
Lake Peleaga.
Na nejvyším vrcholu jsme počkali na zbytek jelikož počasí vypadlo dobře. Vf. Peleaga 2 508,8 m.n.m.
Opět se začínalo schylovat k dešti.
Ale Kuba dál hledá kešku na VF. Peleaga:-D
Ondra si mezitím našel úkryt před deštěm:-D
Po cestě dolů jsme zmokli.
Pěkný kemp u jezera Bacura, nebýt tam tak narváno.
Hromadná u Lake Bacura, kde se opět dělíme a někteří vyrážejí obklikou dobýt další top vrchol.
Lake Bacura s Vf. Peleaga.
Radkovi začíná odpadat podrážka:-D
Vrchol dobyt. Vf. Retezat 2 482m.n.m.
Na Retezatu byla velká spousta jezer.
Místní žába.
A občas i náký sníh, tak jsme si i zalyžovali:-D
Kluci si to štramádujou:-D
Náš další cíl kde na nás již zbytek čekal, Lake Zanoaga.
Duha nad jezírkem.
Místní zvěřinec:-D
Startovní od jezera Zanoaga, bez Ivči a Radka...
...ty šli za místním pasákem.
Již klesáme z výšin dolů do údolí.
Aby jsme těm Rumunům nesmrděli, tak jsme udělali pořádnou koupačku v pořádně ledové vodě:-D
Chata Guru Zlata, cíl naší expedice, kde popíjíme a domlouváme si cestu taxíkem na vlak do města Subcetate cca 30 km od chaty.
Subcetate. Ivča se povozila na místních ořích:-D
Spíme na fotbalovém hřisti a ráno asi ve 4 vstáváme na vlak a jedem zpět do Temešváru.
Procházka Temešvárem.
Opět místní hospoda kde jsme začínali. Čekáme na bus až nás odveze zpátky do Prahy.
Další povedený trek za námi. Tak zase příště:-D