Snowdonia NP 2020
21.1. - 26.1.2020
21.1. Ještě před příchodem korony jsme stihli vyrazit na výpravu do národního parku Snowdonia v severním Walesu...V plánu bylo ujít kus cesty Three Tousands Trek táhnoucí se přes všechny Snowdonské tisícovky. No a jak to dopadlo uvidíte dále:D
21.1 Jsme večer přilítli na letiště v Manchesteru, kde nás na celou noc zabavily tyhle parádní automaty...blikající světýlka nešlo nesledovat.
22.1. ve Vlaku do Betws y Coed, což je taková turistická vesnička. Všude plno lidí a do ted moc nevim co zrovna tam je tak zajímavýho...
Betws y Coed
Začátek trasy byl mírnej podél řeky...
První taková zajímavá věc byly vodopády Swallow falls..
Oběd na louce u řeky...Bylo teplo, ale jakmile jsme zastavili, péřovky se hodily.
Řeku jsme překonali po starym silničnim mostě.
Angličani a Welšani jsou mistři ve stavění kamenejch zídek a zdí...Všechno je obezděné a zdi jsou všude...Tak pořád přelejzáme.
Cesta zatim napohodu, občas zahnem nekde blbě..ale jen občas:D
Začíná přituhovat. Cesta se ztrácí a různě objevuje zase někde jinde. Kuba se brodí loukou...
Cesta zase na chvíli nalezena...
A za chvíli opět ztracena...
Až najednou nebyla cesta vůbec žádná a my se brodíme bažinama už jen podle GPS. Hlavně držet směr...
Kousek odsud jsem poprvé zlomil trekovou hůlku...Ulomená část zajela kamsi do bažiny a zmizela.
Stany rozděláváme asi 5km od místa kam jsme chtěli dojít...V tomhle terénu je to ale znatelná ztráta:D
Tak aspon v noci rozjíždíme grogpárty jako obvykle...
Ve walesu mají spoustu hvězd...Musíte ale na fotáku nastavit režim "hodně hvězd".
23.1. Ranní výhled na jednu stranu...
A na druhou...
Komár se ráno vyčůral a Kuba učesal a tak už konečně můžeme vyrazit...
Výhled na pohoří Snowdonia..
Dnes bude luxusní počasí...
Sestupujem dolu k jezeru Llyn Gwynant.
A začíná první opravdové stoupání. Jedná se sice jen o tisícové hory, ale jdete to téměř od nuly...
Po cestě Watkin path stoupáme nahoru...je to takovej vychozenej chodník..
Snowdon (1085mnm), nejvyšší hora NP Snowdonia. Welšsky se to řekne Yr Wyddfa...
Kopec je to kurva prudkej. Nejvíc nás sere, že ještě před pár dny tu byl sníh (kterej nejakou divnou záhadou všechen roztál..) a tak táhnem mačky a cepíny s kterejma se mužem tak akorát škrábat v prdeli...
Aspon, že dole maj mlhu...ha :P
Pták na vrcholu Snowdonu
Snowdon dobyt....Nahoře lehce fouká a slunce skoro už zapadá...
Užíváme si zasloužené odměny v podobě tehlech parádních výhledů...
Snowdon vlevo, Já, Komár, Kuba
Cesta se nám opět trochu změnila:D
Alespon že výhled je super.
Jezera Glaslyn a Llyn Llydaw.
Celkem zajímavá cesta po hřebínku:D
Občas člověk nevěděl jestli jde, nebo leze...
A ještě výhled na Snowdon a jezero pod ním.
Před Skálou Crib Goch scházíme dolu...Bohužel nás tu zastihla tma..
Ale sestup do udolí to uplně jednoduchej nebyl :D...Druhá hůlka zlomena..Padám na hubu asi každejch 20 metrů..
Kozy vozy....
Sešli jsme dolu do Nant Peris a jdem kam jinam než do hospody oslavit, že jsme neumřeli...
Tohle mě zaujalo....Sněžnicolyže..
Spát jdem na parkoviště a s komárem jdem ještě do kempu ukrást vodu...
24.1.Hroby...Vsadim se že minimálně pulka z nich spadla někde ze skály, nebo se utopila v bažině..
Hospoda
Čeká nás zase kopec...Tentokrát trochu jiné podmínky...
Lehce prší, ale hlavní je že směr je dobrej.
Kuba běží srát za zed...Zdi jsou prostě všude. I v horách.
Je nám krásně...
Vrcholovka na Elidir Fawr..
Chůze v mlze...
Ale i to má něco do sebe:D
Stany stavíme ještě za šera u jezera Llyn y Cwn...Už se nám dál nechce.
Alespon zbyde víc času na grog...
A tak popijíme...
25.1. Jezero Llyn y Cwn.
A my jdeme jak jinak než nahoru...
Nevím proč mi to tu připomínalo peklo...A to jsem v pekle nikdy nebyl.
Glyder Fawr (1000mnm)...Další tisícovka.
Někde tady vede cesta:D...Alespon podle GPS.
Nacházíme tehle parádní placatej šutr, kterej jsme předtim viděli na fotce v hospodě. (Na fotce já)
Vylézt na uklouzanej namrzlej šutr nebylo jednoduchý ale s Komárem jsme usoudili , že je to super nápad...(Na fotce Komár)
Pokračujem dál...Mlha se trhá a tak za chvíli i něco uvidíme.
Zeď zde nesmí chybět. Kuba si z toho udělal piknikovej stolek, nebo co...
Dopijime zbytky z placatek.
V Norsku mají pižmoně, v Americe bizony, v Ralsku zubry...No a tady mají poníky.
Poník divoký...Jediné zvíře které se dokázalo adaptovat na zdejší drsné podmínky. Jeho hustá srst ho chrání před jinak zcela jistou smrtí umrznutím a utonutím v bažině. Živí se výhradně masem a krví mrtvých turistů padajících ze skal.
Už skoro dole. Za chvíli jsme u silnice.
Dole v zavřeném infocentru jsme zjistili, že vlak asi nepojede...Tak jsem si aspon koupil kafe a koláč a jdem zkusit stopa:D. Kuba se zde naštěstí rychle zkamarádil s dvouma týpkama se starym Land Roverem a ti, když jeli kolem nás nám zastavili...
Zde už jsme opět v Betws y Coed. Odkud jedeme ještě ten večer do přímořského Colwyn Bay...
V Colwyn Bay vůbec nic není...tak obcházíme hospody a herny...
Téhle zvláštní zábavě jsme na chvíli uplně propadli...
Pivo.
Hledáme místo na spaní....pláž je mokrá a lehce prší...tady to nepujde.
26.1.Tak nakonec spíme v jakési autobusové zastávce mezi silnicí a pláží. Parádní noc. Brzo ráno mažem na vlak abychom stihli letadlo domu...
Sice jsme nakonec stihli tisícové vrcholy jen dva, ale aspon je důvod se tam někdy vrátit:D. Počasí nám přálo i nepřálo. Hory měly být zasněžené ale nebyly. Sníh někam během pár dní zmizel. I v lednu zde za sluníčka je opravdu teplo....Výlet se určitě podařil. Máme na co vzpomínat a to je hlavní:D...
Radek