Ferraty ČR a příhraničí 2017

Při nákupu v Malé Skále jsem narazili na závod veteránů.

Hromadná fotka před nástupem na Vodní bránu v Semilech.

A už se dereme vzhůru

Pod Anet, na druhé straně Jizery, je vidět chodníček Riegrovi stezky. Mohu jen doporučit je to krásné údolí.

Každým krokem jsme stoupali výš a výš

A tak jsem těm co s Ferratou neměli moc zkušeností, radili jak si odpočinout.

Pohled vzhůru, tam je náš cíl

Nutno říci že nám moc nevěřili, tak jsme jim to předváděli při každé možné chvíli.

Kontrola shora..

probíhala neustále

Cesta je místy přímá

Jindy se klikatí.

Madlenka občas vytvářela dojem, že to chce mít co nejrychleji za sebou a tak letěla jako vítr

Na Kubu přišlo spaní, tak proč si na chvilku nedáchnout. Co na tom že jste na skále.

Jeden z posledních kroků k vrcholu.

Všichni měli nějaké ty oděrky, ale Anet bezesporu vedla.

Ze shora je krásný výhled

Čekání na RRR. Co tam zase dělá?

Selfieeee!

Profilovkáááááá!

Když dorazil, dali jsme povinnou vrcholovku..

a vyrazili dolů

Čekali jsme nějakou zákeřnost, ale....

Že to bude Radkova potřeba, jsme nečekali.

Cesta dolů už byla odpočinková.

Madla dostává další cenné rady..

a ač byly myšleny dobře, moc se jí to nelíbilo.

Poslední kroky na Vodní bráně, je to krásná ferrata.

Jedééém

Nástup na Kočičí kameny byl opravdu příkrý.

A ani v polovině cesty to nebylo o moc rovnější

Co to tam ten Radák zase dělá??

Lezu néééé!!

Kuk

Selfie RRR a Anetky

Vrcholová knížka byla na cestě k druhé možnosti kudy se po ferratě vydat.

Selfie s Anet

Všechno bylo krásně zelené.

Udrží, neudrží?

A to je ta druhá cesta.

Nahoře na nás čekalo menší občerstvení.

RRR "He he he héj, přestaňte se párovat nebo s Váma nikam nepojedu"

U parkoviště byla rujna kdysi asi velkolepé Jizerské chaty, kterou jsme také řádně prolezli.

Pro přístup na Alpiner Grat jsme zvolili parkoviště u vesnice Luftkurort Lückendorf

Cesta dolů ke startu byla pro některé horší než nahoru.

Ferrata Alpiner Grat

V jednu chvíli to vypadalo že Madlenka se už ani nehne a bude to na vrtulník. Stačilo pár dobrých rad a už zase kmitala jako kamzík.

Foto shora

Foto zdola

Selfie s Madlenkou

Odtud to nevypadá..

ale cesta vedla kolmo vzhůru

Nahoře byl krásný výhled a tak všichni chtěli nějakou tu fotku

Madlenka

Anet

Já

Kuba - zase v leže

Vrcholová knížka a povinný zápis.

Něžnější část skupiny

Selfie s davem..

100x jinak

A ještě beze mě, prý jim to kazím

Já s Madlenkou

Někteří vypadají divně

Někteří lépe

Někteří hůře

Při pokusu o umělecké foto jsem si lehl a fotil

V tu ránu tam byli všichni "Hlavně do toho nefoukejte"

Neboj:D

Pampeliška naštěstí celkem odolala.

Po cestě na další ferratu jsme narazili na toto.

Taky vidíte hlavu?

Když se začalo smrákat, začali jsme hledat něco na spaní.

No a jak jinak, našli jsme krásný pension s hospůdkou.

Překonali jsme (s pomocí obsluhy která nám sdělila že nemá volný pokoj pro 5) myšlenku na spaní v pensionu a vyrazili do místního lesíku.

Únava už byla značná tak proč si k opékání nelehnout.

Po ranním probuzení a zabitím několika desítek klíšťat, jsme dorazili k Zadrátované jeptišce u města Kurort Jonsdorf

Začátek je na mapě trochu jinde, ale to nás nezastavilo a už se sápeme vzhůru.

Anet "Že ty mi čumíš na zadek?" RRR "Nééééééé"

Kolenní technika v praxi

Na této lávce jsme vzpomínali na člena, který měl jet taky, ale nakonec to vzdal.

Správně byl to Ohr

Fotit proti slunci moc nešlo

tak jsem to zkusil i z druhé strany.

Jo tam to šlo lépe.

Cesta na vrchol.

Jedna vzdušnější část cesty.

Před námi se začala cesta ucpávat..

RRR nepadéééj...

A tak jsme pauzovali

a vymýšlet kraviny

Pohled na zástupy lidí stoupající k vrcholu

Cesta se trochu uvolnila a hlavně zezadu mířili další lezci

A tak jsme vyrazili dál

Né však nadlouho

Co se to před námi děje?

No a pak jsem nato přišel.. Tady jsem na nějakou dobu zakufroval i já. Po shlédnutí videa jsem si trochu nadával, nemusel jsem se tak moc trápit.

Nakonec jsme to všichni zvládli a vrchol čekal

No nechtěl bych mít krátké nožky

Lanový most na konci šel obejít, ale to nebylo nic pro nás!

Zase leží?

Pohoda, pohodička..

Jo bylo to celkem vysoko.

Výhled z vrcholu

Skupinovka

A zasloužená odměna.

Poslední cesty které jsme lezli, byly dvě na kopci Spitzberg

RRR se snažil vše vyfotit tak aby nebylo vidět že jsme 1m nad zemí

Ale občas se to hold nepovedlo a zem vidět byla.

Nicméně na ruce byl toto jeden z nejtěžších úseků

Pak už začala cesta strmě stoupat.

U toho stromu v pravo u cesty jsme začínali

Deutsch Narzisse

Z vrcholu byl opět krásný výhled

A jedna oddechovka na závěr.