Pyreneje 2015
2015
Po dvou letech se opět vydáváme na nějaký ten drsnější trek, tentokrát v menším složení - já(Dubínek), Komár, Kuba, Ondra a to na přechod Pyrenejí. Vybrali jsme úsek od refugio de Linza do Torly a jako třešničku jsme ještě zdolali nejvyšší vrchol Pyrenejí - Pico de Aneto Jeli jsme autem, a cesta to byla vskutku výživná, něco přes 2 000 km jenom tam:-D Vyjeli jsme v pátek kolem páté hodiny odpoledne z Berouna...
Někde v Německu na odpočívadle na dálnici, kde jsme ztrávili noc (já se tam teda vůbec nevyspal:-D).
Výhled na Carcassonne z odpočívadla, kde jsme pauzovali a Kuba tam měl určitě i kešku:-D.
Na refugio de Linza přijíždíme asi ve 2 ráno a kolem 11 vyrážíme do hor.
První den byl náročný po cestě autem (aspoň pro mě). Někde tady myslím Ondra ztratil celý spodek jedné hůlky:-D.
Navíc moje naplánovaná trasa nebyla úplně ideální, občas se muselo trochu lézt po skalách. Tečkovaná je holt tečkovaná:-D
První dva dny byl celkem problém s vodou, tak jsme brali kde to šlo.
Místní zajíc, který se prý asi 20 minut ani nepohnul.
Tady je poslední fotka mých holí, asi po hodině jsem si jednu zlomil když jsme 'lyžovali', abychom si urychlili sestup:-D
Vypadá to, že ta skála, už tam dlouho nepostojí.
První noc kempíme u jezera Ansabere (cca 1 883 m.n.m.).
Tam dole jsme spali.
Na druhé straně hřebene bylo další jezero Acherito (1 875 m.n.m.).
Kde jsme dali dopolední koupačku. A aby toho nebylo málo tak tady pro změnu Komár taky ztratil spodek hole:-D.
Pauzen machen.... Tady nám opět docházelo pití.
Až jsme po pár hodinách našli tento malý ledovec.
V pozadí pico de Midi dOssau (2 884 m.n.m.), na který byl výhled prvních několik dní.
Večer zasložené pivo na refuge Lac dArlet.
Ráno se kolem nás prohnali tito oslové, a ten jeden si u nás nehorázně uprdl a pak vzal roha:-D
Skalní útvar Castillo de Acher.
Tam dolů jsme museli sklesat a napojit se na GR 11.
Další koupačka v jezeře de Estanés.
Kde jsme potkali tohoto dravce.
Pravděpodobně orel ??skalní??
První z mnoho překračování potoků.
Pokus o společnou fotku:-D
Navečer jsme dorazili do Candanchů, kde jsme trochu popili.
Spaní u perníkové chaloupky. Dále nás čekal výstup skrz Canal Roya...
...až do sedla Anayet. V pozadí pico de Midi dOssau.
Pico Anayet (2 545 m.n.m.) a Ibon Anayet.
Při sestupu dolů se Kuba šel koupat a málem mu uplavala ponožka:-D
Následoval asi 2h pochod po asfaltu do Sallent de Gállego, po kterém se u některých objevila nemoc ohřích nohou:-D Dali jsme si místní speciality a já tu někde ztratil šátek.
Spali jsme kousek za městem u místních zahrádkářů, ale za stromy byl pěkný potok na koupačku.
Ráno jsme potkali místní ovce.
Občas naše cesta křižovala Svatojakubskou trasu do Santiaga.
Soutěska s mnoha kaskádamy Paso del Onso.
Přehrada Respomuso (2 114 m.n.m.).
Na refuge de Respomuso si vycutnáváme točené pivo.
Rodinné dovádění svišťů horských.
Další z mnoha překračování horských bystřin.
Ibon de Llena Cantal.
Výstup do sedla Llena Cantal byl celkam záživný. Asi jedno z nejvyšších míst GR11.
Cuello de Llena Cantal (2 765 m.n.m.), pořádně to tam fičelo:-D.
Jedno z nejhezčích míst kde jsem kdy spal (Ibon Azul Alto), i přesto, že nám v noci skoro odlétl stan:-D.
Po cestě bylo mnoho jezer (Ibon de Los Batanes).
A tak nezbývalo než pauzovat a kochat se. V pozadí Vignemale (3 299 m.n.m.).
Ondra brodící se Rio Ara.
Spaní v udolí Rio Ara.
Kuba šel hledat kešku, tak čekáme.
Trochu toho lezení ve sněhu.
Ondra se rozhodl jít koupat...
...prý to bylo studené, tak tam vydžel asi 10s :-D.
Jedno z nejhezčích míst celého treku v NP Ordesa y Monte Perdido.
Vodopád Gavarnie padající kamsi do hlubin, s výškou 422 m je největší vodopád ve Francii na světě:-D.
Spali jsme u refuge des Sarradets ou de la Brèche de Roland.
Ráno nás čekal výšlap sněhem do sedla Brecha de Rolando (2 804 m.n.m.).
A jsme tu.
Stádo kamzíků horských.
Údolí v NP Ordesa y Monte Perdido, v pozadí Monte Perdido (3 355 m.n.m.).
Výstup na Monte Perdido pravděpodobně po sněhovém poli, jedné se o třetí nejvyšší vrchol Pyrenejí.
Obědová pauza na refuge de Goriz (2 150 m.n.m.).
Jeden z nejhlubších a největších kaňonů v Evropě - Ordesa.
V kaňonu je množství vodopádů (Cola de Caballo)....
... a kaskád (Cascada del Estrecho).
Na konci kaňonu se nám povedlo chytnout bus, který ná odvezdl do Torly.
Odtud se nám povedlo dostat se až do města Jaca... Ondra dlouho neviděl civilizaci tak toho hned využil na místním hřišti.
Očista a žraní kousek za městem u řeky.
Druhý den jsme se s Kubou vydali na stopa, jeli jsme z bláznivou babičkou, přiopilým týpkem co nám nakonec zařídil taxi zpět k autu, pač to už jinak nešlo...
... a Ondra s Komárem obcházeli místní památky.
Večer jsme dorazili k Pico de Aneto.
Ráno jsme jeli prvním busem v 5 ráno na nástupní místo k výstupu na Pico de Aneto.
V dáli Pico de Aneto, dále celá cesta vedla přes ledovec.
Finální výšlap, i bez maček to šlo v pohodě. Za námi nákej týpek se psem co se tam taky vyškrábali:-D
Tady již vrcholová u kříže na Pico de Aneto (3 404 m.n.m.).
A pro jistotu i u geodetického bodu:-D.
Na vrcholku relaxujem.
Částečně zamrzlé jezero Coronas (2 745 m.n.m.).
Kuba to tam musel trohu poroštit:-D
A když to viděli Ondra s Komárem, museli se to taky trochu rozroštit:-D.
Finální výstup vedl přes asi půl metru širokou skalku, kde to na obě strany padalo strmě dolů. Před námi tam šla skupina s průvodcem v mačkách, a skoro si v nich rozbili hubu a když se Kuba zeptal průvodce jestli je to bezpečné, tak mu ještě pomalu vynadal, že mi je nemáme:-D
Stavba sedačky pro natáčení speciálního dílu Simpsonů:-D
Hotové dílo.
Po cestě zpět, ještě menší pauza u refugio La Renclusa.
Druhý den jsme se pomalu vydali na cestu domů, ale ještě jsme se zastavili v Carcassonne.
Promenáda v Carcassonne.
Navečer jsme dorazili k moři kousek od města Narbonne.
Koupili zásobu piv a jiných pochutin...
... a popíjeli a stavěli hrady a hory z písku.
Večer se celkem rozjel, byli jsme na místní disco, ale Kuba to už někdy po půlnoci zabalil a takhle jsme ho našli asi ve tři ráno u auta:-D
Druhý den se po kalbě nesl v duchu odpočívání, procházek po okolí, hledání kešek...
...nebo sledování místních windsurferů.
Večer jsme chtěli utratit poslední eura v restauraci, kde Kuba s Komárem našli hambáče za 5e, ale po přinesení účtu nám všem spadla huba, hambáč nakonec stál v přepočtu 500,-:-D, ale lepší než kdyby to byli játra za 500:-D. Ráno jsme vyrazili na cestu domů, Ondru jsme vyhodili asi v jednu ráno na Točníku, že půjde na festival Hrady a zbytek jel na Zavadilku...