WWWojta
Poslední fotka, uhasit oheň a jdeme :-)
Pijeme Kubovu svatební medovinu :-)
mezitím já svým foťákem fotím toho, který fotí tuto fotku svým foťákem.
Tady jsme všichni před krbem v jeskyni
Na chvíli jsem asi usnul:-D
Venku byla hrozná zima a foukalo tam, ještě že jsme seděli vevnitř:-D
A už tam sedíme, bylo to luxusní.-D
Konečně jsme nahoře:-)
Nějak jsem se neudržel:-D
Nedělní startovní fotka.
No nakonec jsem zkončil takhle:-D Nebudu zde popisovat co této fotce předcházelo....:-D
Musím přiznat že jsem se trochu...
Fotka do Playboy-e:-D:-D.
Lanový most na konci šel obejít, ale to nebylo nic pro nás!
K večeři byly buřty, případně další dobroty:-)
Foto uvnitř
Náš slavnej příchod na letiště v Ivalu, kde jsme se opět setkali s Ohrem a Roubym.
Tak a v tuto chvíli už opravdu končí náš trek. Skoro snad i se slzama v očích budem za chvíli donuceni nastoupit do vyhřátého autobusu, který nás odveze zpět do civilizace:))...Pokud tedy přijede...
4.3. Loučení s poslední autiotupou.
Ranní startovní fotka s autiotupou Njavgoaivi.
S horkým alkoholickým nápojem v ruce je každýmu polárníkovi hej:D. Vojta ale na toto místo v dobrym vzpomínat nebude. Brzy ráno totiž vyběhnul na kadiboudu (vždy vzdálená cca 50 metrů od chaty) a nějakym zvláštnim způsobem se mu podařilo se tam zamknout zvenku. Mezitim jsme všichni vstali a v klidu dělali snídani a vodu. Občas někdo pronesl větu typu:"Co tam ten Vojta kurva tak dlouho dělá?"...No po hodině už to bylo fakt divný a havně se mi chtělo srát. Vylezl jsem teda ven a v tom slyšim z hajzlu volání že se odtamtud nemůže dostat:D. No jak je možný že byl zamčenej zvenku nevíme. Je to záhada asi jako ta o Uralu a hoře mrtvých...No a jak z toho byl chudák vynervovanej tak tam navíc nechal zbytek masa, který si šetřil na poslední autiotupu.:D
Do autiotupy Njavgoaivi jsme došli opět téměř za tmy. Byl to opět poměrně náročný den. Uklidňující je pro všechny to, že nejnáročnější úseky cesty už máme za sebou.
K tomu kameni jsme šli snad 5 hodin (i když mě přišlo že tak 10) a on se pořád nepřibližoval. Celou dobu jsme čuměli na ten stejnej obzor, stejný všudypřítomný bílo a podivnej šutr v dálce. Nakonec jsme se ale ke kameni přiblížili. A on to nebyl kámen, on to byl les. Po tom co jsme se přiblížili ještě víc se z lesa najednou stalo ještě něco úplně jiného....
Taaaak a jsme z kaňonu venku. Nahoře šíleně foukalo.
Stoupání to bylo brutální...spousta sněhu a téměř kolmá cesta.
Společná fotka u zamrzlého vodopádu. Komár chybí...bylo mu blbě tak nám aspoň dělá horkou vodu na čaj...
Kammi je označení pro jakousi chatku, nebo spíš hobití noru. Kammi nejsou tak luxusní jako autiotupy. Nejsou zde kamna, není zde vřič, nejsou zde postele. a bývá v nich zdaleka méně prostoru. Z místní kroniky jsme zjistili, že tu půl roku před námi nikdo nebyl.
1.3. a my opouštíme toto magické místo. Dnes opět trošku nevíme do čeho to vlastně jdem...čeká nás totiž sestup do Kaňonu Kevo.
Na Guivi se nakonec vydáme Já, Kuba, Míra a Komár...Vojta s falcou jdou s námi jen kousek.
Někde tady jsme se asi hodinu dohadovali o tom kam jít dál.
Ze všech fotek ze srubů by se mohlo zdát, že je tam snad nějaké osvětlení. Ten dojem dělá pochopitelně blesk z foťáku. Takže realita vypadala asi takto:). Jediné čím jsme si svítili byly svíčky a čelovky:)...
Všichni najedeni:). Pouštíme se do doplnění tekutin. Výběr byl velký. Měli jsme Slivovici, Stroh, Tatranský čaj, potom cosi Kubovo a samozřejmě hafo rumu.
Vojta. Zrovna se moc neboří, ale na louce před ním to bude extrém.
Ráno nás čekala špatná zpráva. Rouby a Ohr se rozhodli vrátit se zpět. Pokračovalo nás tedy už jen 6. Toto je poslední společná fotka celé skupiny.
Nicméně se nám opravdu podařilo dojít až na místo kde jsme podle plánu měli spát.
Parta drsňáků v Brdech
Nedělní startovní fotka:-D
Skupinovka kdesi v Brdských hvozdech
Občas jsme se nemohli dohodnout kterým směrem vyrazit, ale nakonec to vždycky dobře dopadlo
Startovní poobědová
Startovní fotka v Zaječově
Vojta opět a úplně stejně...
Vojta a Skalne Grzyby.
Hospoda ve vesničce Pasterka. Nějaký malý dítě mi tu poslintalo bundu:-D
Pláně
Pohoda pod převisem (chcalo jak sviň)
Ráno jsme se náhodně potkali s Terkou, která tudy zrovna vandrovala a tak se k nám přidala:-D
Pilo se, žralo a kecalo
Cesta se vinula okolo skal, roklí a balvanů
Fotka s krásny výhledem na úpaí Sněžky..
V tomto složení jsme doslova vyběhli na Sněžku...Sedíme v Poštovně.
Vojta se tak zkašil, že tam takhle usnul:-D
Osser neboli česky Ostrý dobyt (1293m.n.m.), někdo dokonce došel až na vrchol ve sněžnicích:-D.
Za pár desítek let bude Šumava snad opět zarostlá lesy.
Bylo opravdu teplo...
Kofina dostala nový batůžek, byla sranda pozorovat Radka jak jí ho nandavá (moc se jí to nelíbylo) a ani se nedivím, když musela nést Radkovi pivo:-D
Po chvíli již bylo nutné nasadit sněžnice.
To již vyrážíme vzhůru do neznáma.
Startovní v Nýrsku, kde jsme nechali auto...
Můj a komárův příchod do jeskyně:-D
Zábava zdáse byla:-)
Kdesi v hospodě v Ouči:-D
Stoupání na vrchol Luž po hranici s Německem.
no toto...
Takto jsme to tam okupovali.
Kemp Olše
Čáp, zajímavý skalní útvar a vyhlídka:-)
Hromdé foto na věži Helfenburgu.
Startovní fotka u nádraží v Úštěku:-)
:-D
A nakonec Oficiální fotka LopuchAkce 2013
Vaříme
Mňam
No comment
Tu jsme na hranici prave v momentě kdy Matásek zjistil že se mu v batohu vylilo pivo přímo do spacáku:-D
Startovní foto na parkovišti v Jizerce, cca 22:30
Překvapila nás svojí rozlohou...zbytky zdí ve sněhu a mlze působyly magicky:)
Společná na stohánku...
A vojta...
Hlavně že se tomu směje...
Bavíme se alespon poznáváním zvířecích stop...a že jich tam bylo..
Startovní fotka druhého dne...
Byla naprostá tma a 5 až 10 cm sněhu...ještě že sem měl ty sněžnice:D
A jeste jsme dopili pár piv co kdo měl:-D
Zastavení v hospůdce kde je půllitr 2x levnější než jeho obsah:-D
Snidane:-)
To je on a ja:-D
jo co ty dva nevymyslej
Vojta ve svém novém neoprenu a vestě
Konec! sfouknout svlíknout vrátit a domů..
Luxusní ohr
občerstvení
Hyjéééééé
karimatka taky zahřeje:-)
ale opak je pravdou byla to mega jeskyně
Za námi Cave Prohodna, nevypadá moc velice co?
Společné foto, při kterém si datel ukopl palec...střevo je to..:D
Ale každej už věděl co je tim myšleno...:)))
Projet každou zatáčku chtělo trochu cviku...proud byl většinou dost silnej a nepříjemě to táhlo na skály...ale po chvíli už všichni věděli jak na to:))
Tomuhle se nedalo odolat:))))
Vojtíšek už nám začal pracovat a fachá na 130%.
Hralo se a hralo....
bubeníci na buben
vojta to pěkně rozparádil, to jsou pohyby
Vojta chrápe s kytarou...jak jinak...a s otevřenejma očima:D...jak jinak:D
Masážní kurz...všichni si mohli vyzkoušet:D
Vojta a patník podruhé
"pan" Strom
Vojtovi poslední den z toho všeho jeblo:D
Nejoblíbenější Vojtova póza.
Ale to už jsme v nejmenované jeskyni.
Vojta, naštván, zhrozen, rozrušen, vzrušen, kdo ví, z čeho mu vstávaj vlasy na hlavě, každopádně takhle vypadá po dešti.
Hromadné foto na jedné z vyhlídek
Tady jsme na prestupu v Turnove. Panum se nejak nelibilo moje bricho:)
Rano jsme jeli jeste za tmy. Uz ve vlkau byla sranda:)
Tady si Radek stoupl Jakubovi na ramena a ostatní se postavili okolo aby to nevypadalo ze stoji na té kládě která byla za námi.
Tady jsme u jalovcce
nebo ja:-)
No tohle nevim co má bejt:D
Vojta s Kubou dobívají nějakou štěrbinu:D:D
Vojta odpočívá....trochu netradičně...
Pro některé byla cesta moc úzká a tak prostě tak trochu vykolejili....co vojto?:D
Ta rovnováha....občas sou s ní problémy:D
Tohle nebudu komentovat:D:P