‹2.1.2004 (pátek)- PS: poslední den
Dnes nás čekal celodenní výprava, jen pro ty nejodvážnější a nejmocnější ( Já, Ráďa, Datel, Vojta, Matásek ), Ráno se stávalo hodně brzy (Matáskův den) na autobus, naštěstí ho všichni stihly, s menšími komplikacemi jsme se tak dostali až do Špindlu, kde začínala první část našeho dobrodružství, dole pod Medvědínem panovala optimistická nálada, padali krásné bílé vločky radost pohledět, bez problému jsme nasedli na lanovku a jeli na horu. bohužel s přibývajícími metry stále více mrzlo a foukalo. Nahoře to bylo až k nevydržení, a to jsme ještě nebyli nejvýš. Vydali jsme se rychle na cestu do krásně hustého lesa, který zabraňoval v cestě dotěrnému větru. Jen jsme z něj však vyjeli, ofoukl nás fujavec toho nejtěžšího kalibru, postupujíc prakticky centimetr po centimetru jsme dolezli do první chaty, která se namanula. dali jsme si menší pauzičku a něco na zub. Když jsme se znovu vydali na cestu po hřebenech, byla značena tyčemi, z kterých byli vidět tak na deset metrů, možná míň.›